Projektant dostane půdorysy haly a začne navrhovat elektroinstalaci. Ale jaké kabely zvolit pro prostory s chemikáliemi? Jaká svítidla do prašného prostředí? Jaký stupeň krytí IP pro rozváděče v chlazené hale? Tyto otázky neřeší intuice ani generický katalog – odpovědi vycházejí z Protokolu o určení vnějších vlivů (PVV), bez kterého nelze elektroinstalaci průmyslového objektu správně navrhnout ani zrevidovat.
Odpověď v kostce: Protokol o určení vnějších vlivů (PVV) je dokument, který podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 klasifikuje každý prostor stavby podle podmínek prostředí – teploty, vlhkosti, prašnosti či nebezpečí výbuchu. Je povinným podkladem pro výběr stupně krytí IP, typu kabelů a přístrojů; bez něj nelze elektroinstalaci správně navrhnout ani projít výchozí revizí. U výrobních objektů ho zpracovává komise složená ze zástupce investora, elektroprojektanta a případně specialisty ATEX.
Co je protokol o určení vnějších vlivů?
Protokol o určení vnějších vlivů (PVV) je dokument, který klasifikuje každý prostor nebo zónu stavby z hlediska podmínek prostředí a jejich vlivu na elektrická zařízení. Vychází z ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 (Elektrotechnické předpisy – elektrická instalace budov – výběr a stavba elektrických zařízení – všeobecné předpisy).
PVV je povinný podklad pro:
- výběr správného stupně krytí IP (Ingress Protection) přístrojů a svítidel
- výběr třídy odolnosti kabelů (izolace, plášť)
- výběr materiálu kabelových tras (ocel, nerez, plast, žárový zinek)
- volbu přístrojů v prostorech s nebezpečím výbuchu (ATEX)
- stanovení zón pro hromosvod a pospojování
Revizní technik při výchozí revizi PVV kontroluje. Pokud elektroinstalace neodpovídá klasifikaci vnějších vlivů, hrozí nevyhovění revize a s ním i odepření kolaudačního souhlasu.
Kdo protokol o vnějších vlivech zpracovává?
PVV zpracovává komise složená zpravidla z:
- zástupce investora / provozovatele (zná provozní podmínky)
- elektroprojektanta (zná normy a technické požadavky)
- v případě výbušných prostředí: specialista ATEX
PVV podepisují všichni členové komise. U výrobních objektů je komise nezbytná – bez znalosti technologického procesu nelze správně klasifikovat prostory.
U jednoduchých kancelářských nebo administrativních budov může PVV zpracovat projektant sám (nebo s investorem), protože klasifikace je přímočará.
Jak se vnější vlivy klasifikují (ČSN 33 2000-5-51)?
Norma definuje tři hlavní skupiny vnějších vlivů, každou s podkategoriemi označenými písmeny a čísly:
Skupina A – podmínky prostředí
- AA – okolní teplota (AA1: -60 až +5 °C; AA4: +5 až +40 °C – standardní; AA7: +60 až +85 °C)
- AB – atmosférická vlhkost (AB1: suché; AB4: mírně vlhké; AB7: občasné ponoření)
- AC – nadmořská výška
- AD – voda (AD1: žádná; AD3: déšť; AD5: vodní paprsky; AD7: ponoření)
- AE – cizí pevné látky/prach (AE1: žádné; AE4: lehký prach; AE6: těžký prach)
- AF – korozivní nebo znečišťující látky
- AG – mechanické nárazy
- AH – vibrace
- AK – fauna (hmyz, hlodavci)
- AL – flora (plísně)
- AM – elektromagnetické, elektrostatické nebo ionizující záření
- AN – sluneční záření
Skupina B – využití budov
- BA – způsobilost osob (BA1: běžné osoby; BA2: děti; BA4: poučené osoby; BA5: kvalifikované osoby)
- BB – elektrická odolnost těla (BB1: normální; BB3: nízká – kontakt s potenciálem země)
- BC – dotek s potenciálem země
- BD – podmínky úniku (BD1: normální; BD3: obtížný únik – hutné obsazení)
- BE – povaha zpracovávaných materiálů (BE1: žádná zvláštní; BE2: požární nebezpečí; BE3: výbušné nebezpečí)
Skupina C – stavební prvky
- CA – stavební materiály (CA1: nehořlavé; CA2: hořlavé)
- CB – konstrukční provedení budovy (CB1: zanedbatelná; CB3: pohyblivé nebo nestabilní)
Jak klasifikace ovlivňuje projekt elektroinstalace?
Příklady přímé vazby na technické řešení
Prašné prostředí (AE6) + vlhkost (AD3):
- rozváděče: min. IP54, lépe IP65
- svítidla: min. IP65
- kabely: s PVC nebo PE pláštěm odolným vůči mastnotě a prachu
- kabelové trasy: žárově pozinkované nebo nerezové
Výbušné prostředí (BE3, zóna 1 nebo 2 dle ATEX):
- všechny elektrické přístroje musí mít certifikaci ATEX dle směrnice 2014/34/EU
- typ ochrany EX závisí na kategorii zóny (d, e, i, n, t…)
- rozsah zón navrhuje technolog nebo ATEX specialista; elektroprojektant z toho vychází
Mrazírny (AA1, teplota -20 až -25 °C):
- kabely s pláštěm odolným vůči nízkým teplotám (speciální PVC nebo guma)
- rozváděče s vnitřním vytápěním
- svítidla certifikovaná pro nízké teploty
Korozivní prostředí (AF):
- kabelové trasy: nerezové nebo plastové (PVC žlaby)
- konektory a svorky: pocínované nebo nerezové
- rozváděče: nerezové nebo se speciálním lakem (AISI 316)
💡 Tip z praxe: U potravinářských provozů se PVV zpracovává obzvláště pečlivě. Stropní montáž kabelů (aby nešlo nic schovat) a stupeň krytí IP69K (odolnost proti vysokotlakému mytí) jsou standardem pro výrobní plochy. Podceněné PVV v potravinářství vede ke zkorodovaným svítidlům a potrubím za 2–3 roky provozu.
Kdy PVV vzniká a jak je propojen s projektem?
PVV by měl vzniknout před zpracováním DPS (ideálně jako součást DSP nebo souběžně s ní). Klasifikace prostorů musí být k dispozici, než projektant začne navrhovat typy přístrojů, svítidel a kabelů.
Postup:
- Komise (projektant + investor/provozovatel) projde všechny prostory nebo zóny objektu
- Ke každému prostoru se přiřadí hodnoty všech relevantních vnějších vlivů
- Výsledná klasifikace se zakreslí do výkresů vnějších vlivů (přiloženy k PVV)
- PVV se stane součástí projektové dokumentace a předá se reviznímu technikovi
PVV není jednorázový dokument – při změně využití prostoru nebo při rekonstrukci musí být aktualizován.
Časté dotazy
Je protokol o určení vnějších vlivů povinný? Ano. PVV je povinný podklad pro každý elektroprojekt a vychází z ČSN 33 2000-5-51 ed. 3. Revizní technik ho při výchozí revizi kontroluje – pokud elektroinstalace neodpovídá klasifikaci vnějších vlivů, hrozí nevyhovění revize a odepření kolaudačního souhlasu.
Kdo PVV podepisuje? U výrobních objektů protokol zpracovává a podepisuje komise – zpravidla zástupce investora nebo provozovatele (zná provozní podmínky), elektroprojektant a v případě výbušných prostředí specialista ATEX. U jednoduchých administrativních budov může PVV zpracovat projektant sám.
Co PVV konkrétně ovlivňuje v projektu? Určuje stupeň krytí IP přístrojů a svítidel, třídu odolnosti a materiál kabelů, materiál kabelových tras, volbu přístrojů v prostorech s nebezpečím výbuchu (ATEX dle směrnice 2014/34/EU) i stanovení zón pro hromosvod a pospojování.
Kdy má PVV vzniknout? Před zpracováním DPS, ideálně jako součást DSP nebo souběžně s ní. Klasifikace prostorů musí být hotová dřív, než projektant začne navrhovat konkrétní typy přístrojů, svítidel a kabelů.
Projektujete průmyslový nebo výrobní objekt a potřebujete zpracovat protokol o vnějších vlivech? Provedeme vás celým procesem – od komise ke klasifikaci prostorů po zapracování do projektu.
Autor: Tomáš Hrbáček, projektant
